Evropa musí v migraci přitvrdit, Česko s ní. Nestačí jen vyřvávat o zlém Bruselu

NÁZOR / Jen málo z témat hýbalo a hýbe v posledních letech českým i evropským veřejným prostorem více než otázka migrace. K řešení uprchlických vln valících se do států Evropské unie měly dlouho členské státy velmi odlišný přístup. Zatímco jedna skupina zemí migraci vítala s otevřenou náručí, druhá pak trvala na politice nulové tolerance a stavěla se k migraci dosti odmítavě. Nyní konečně začínají země sedmadvacítky mluvit jednotnou řečí a snaží se hledat společná řešení. Česká republika v čele s premiérem Petrem Fialou je u toho. Uplynulé roky ukázaly, že u evropského stolu nelze jen tiše sedět a čekat, co nám unie nadělí. Nestačí doma hlasitě vyřvávat o zlém Bruselu a jeho představitelích a pak vše pokorně odkývat, tak jak to praktikovala vláda Andreje Babiše i mnohé vlády před ní. Je třeba být aktivním, tvrdým, ale konstruktivním členem evropského společenství. Nejdůležitější je ale nalézt v Evropě spojence. Česká republika sice není malou zemí, naopak je devátou nejlidnatější v Evropské unii, na což se často zapomíná, ale sama nic nezmůže.  Velkým vítězstvím naší evropské politiky je třeba zmírnění normy Euro 7 nebo zařazení jádra jako bezemisního zdroje. Tyto úspěchy jsou nepochybně dílem komunikačních schopností našich ministrů a europoslanců, zejména Martina Kupky a Alexandra Vondry, ale především uměním spojit se a spolupracovat s dalšími státy, které mají podobné zájmy jako Česko. Před čtrnácti dny se v Bruselu odehrál klíčový summit pro budoucnost migrační politiky. Český pohled na věc podporuje stále víc států. Společně s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou vláda Petra Fialy zorganizovala…