Bublina ruské polovojenské ekonomiky praskne. Pak se bude hledat viník, píše politolog

Ruská centrální banka je stále v Rusku relativně nezávislá instituce a proto jejím zprávám a opatřením experti věnují pozornost. Banka průběžně vysílá signály ohledně struktury ruské produkce a zvyšuje sazby. Proto, jak komentáři průběžně připomínají, bývá tato instituce a její šéfka Elvira Nabiullina terčem kritiky lidí, kteří dnes v Rusku těží z masové vojenské výroby, nebo z ideologických důvodů podporují válku na Ukrajině a obrovské výdaje na armádu. Připomněl to i politolog Andrej Kolesnikov v článku v Novoj Gazetě. Centrální banka jde proti proudu a využívá své relativní nezávislosti. 'Vzpoura Elviry Nabiullinové' je ovšem signální raketou takového rozsahu, že je naprosto nemožné si jí nevšimnout. Proto se do boje proti Národní bance vydali jen staří muži, a to z oligarchických kruhů: od Olega Děripasky až po krále vojensko-průmyslového komplexu Sergeje Čemezova. Při takovém kurzu Centrální banky prý mohou zkrachovat podniky, zastaví se vývoz high-tech (tedy při nazývání věcí pravými jmény, vojenských) výrobků a v ekonomice nastane stagflace, tedy kombinace stagnace a inflace. Vina bude svalena na Nabiullinu, píše Kolesnikov. Podle autora názory těchto lidí neodpovídají základům ekonomické teorie. Oligarchické kruhy třeba podporují zavedení vícenásobných směnných kurzů, což v praxi znamená, že kdo má více lobbistických příležitostí, tak má výhodnější kurs rublu. Vysoká inflace v Rusku existuje kvůli politickým rozhodnutím Kremlu. Za prvé, rozsáhlé nebo, jako v případě dnešního Ruska, gargantuovské vládní výdaje přirozeně vedou k inflaci. Zadruhé, pokud jsou tyto výdaje neproduktivní (například nikoli na vzdělávání a…