Ústavní soud zrušil lex Babiš II. Nevadil mu však zákon, ale legislativní proces

KOMENTÁŘ / Ústavní soud zrušil tzv. lex Babiš II. Návrh měl zpřísnit politikům pravidla vlastnictví médií, ale i firem, které pobírají dotace nebo se účastní veřejných zakázek. Proč byl ale lex Babiš II zrušen? Ústavní se soud se v prvé řadě vůbec nezabýval zákonem jako takovým, ale pouze legislativním procesem, který vedl k jeho přijetí. Navržené zpřísnění mechanismu se totiž do zákona dostalo jako přílepek pirátského poslance Jakuba Michálka. Přílepky jsou obecným nešvarem českého legislativního procesu. Ve zkratce jde o pozměňovací návrhy k návrhům zákonů, kterých se ale obsahově netýkají. Příkladů je celá řada – modelově třeba návrh k veřejnému zdravotnímu pojištění připojený k návrhu zákona o léčivech (a byly i mnohem zjevnější a bizarnější případy). Ústavní soud tuto praxi opakovaně prohlásil za neústavní, mj. pro porušování principů demokratického právního státu nebo pro omezování parlamentní debaty. V současném případě se přílepek dostal k návrhu zákona měnícího strukturu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran.  Ústavní soud se tedy nezabýval obsahem úpravy a nezpochybnil záměr zákona. Konstatoval pouze, že je situaci nutné řešit v souladu se standardním legislativním postupem. Návrh z řad Pirátů byl bohužel v tomto ohledu skutečně nepříliš vhodným postupem – přílepek připojený k návrhu několik minut před koncem druhého čtení je mimochodem legrační i vzhledem k tomu, jak často Piráti zdůrazňují důležitost transparentnosti a dodržování pravidel. Poslanci navrhující zrušení zákona rovněž namítali, že došlo k porušení pravidel parlamentní debaty, neboť byla diskuze ukončena ve třetím čtení, i když byli ještě přihlášení řečníci. Ústavní soud ale konstatoval, že omezení debaty…