Střílet od boku čísla výdajů na obranu je k ničemu, tohle není western. Nejdřív se má dát cíl a pak počítat

NÁZOR / Prohlášení Donalda Trumpa, který chce, aby země Severoatlantické aliance (NATO) prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP, vzbudila jistý rozruch v členských státech. Ty se teď konečně dostaly k hranici dvou procent, kterou si samy určily. Premiér Petr Fiala naznačil, že pět procent není realistické číslo. Hlavně ale netušíme, jak takové číslo vlastně vzniklo. Je jasné, že dvě procenta HDP budou minimální hranice, uvedl Fiala. „Budeme se muset bavit i o tom, zda dávat víc. Jsou země, které už teď dávají čtyři procenta. A pojďme hledat tu správnou hranici. Pokud bude docházet k nějakému navýšení toho závazku, tak to nepochybně nebude z roku na rok, ale bude to navýšení postupné,“ řekl premiér. Podle našeho ministerstva obrany jsme za loňský rok závazek splnili, což nakonec ještě posoudí NATO a někdy ve druhém čtvrtletí letošního roku se dozvíme, jestli jsme slavili oprávněně. Jde nepochybně i o to, co bude uznáno jako výdaj na obranu. Dotace na posilovnu nebo kampaň proti kouření by asi nebyla přesně tím, co bylo zamýšleno, byť to s obranaschopností země nějak volně souvisí. Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 151,2 miliardy korun, k nim náleží i výdaje na obranu státu v jiných kapitolách, které dosahují částky 8,6 miliardy, sdělilo ministerstvo obrany v říjnu 2023, když se chystal rozpočet na již uplynulý rok. V součtu se jedná o částku 159,8 miliardy korun a měla jít drtivou…