Průzkum: Nevěděli, kam se obrátit. Návštěvu lékaře tak odložilo 31 % dotazovaných

OZP

Nejistota, na kterého lékaře se obrátit, vedla 31 % respondentů série 4 průzkumů zdravotní pojišťovny OZP k tomu, že během posledních 2 let alespoň jednou odložili návštěvu lékaře.

Nejistota, na kterého lékaře se obrátit, vedla 31 % respondentů série 4 průzkumů zdravotní pojišťovny OZP k tomu, že během posledních 2 let alespoň jednou odložili návštěvu lékaře.

Data dále ukázala, že cca 34 % dotazovaných kvůli jednomu zdravotnímu problému navštívilo více lékařů, než se dostalo ke správnému specialistovi. Průzkumů se zúčastnilo 5 430 respondentů.

Při hledání správné péče není podle výsledků průzkumů výjimečná určitá nejistota. Téměř třetina respondentů jednoho ze šetření uvedla, že během posledních 2 let alespoň jednou nevěděla, na kterého lékaře nebo specialistu se se svým zdravotním problémem obrátit.

„Nechceme za naše klienty rozhodovat, k jakému lékaři mají jít. Potřebujeme ale vědět, s čím při hledání zdravotní péče zápasí a kde jim jako zdravotní pojišťovna dokážeme cestu systémem usnadnit. Proto se jich neptáme jen obecně, zda jsou spokojeni. Zajímají nás jejich konkrétní zkušenosti a potřeby,“ upřesňuje vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.

Hledání péče komplikují čekací lhůty i plné ordinace

Ani ve chvíli, kdy pacient ví, jakého specialistu potřebuje, nemusí mít vyhráno. Mezi překážkami respondenti nejčastěji uváděli dlouhé čekací lhůty na vyšetření (59,6 %). Následovalo zjištění, že lékař nepřijímá nové pacienty (29,5 %), a problémy s dostupností ordinace po telefonu nebo e-mailu (20,5 %). Část lidí si také není jistá, zda k návštěvě specialisty potřebuje doporučení praktického lékaře (20,1 %). V této otázce mohli respondenti označit více možností.

Praktický lékař přitom zůstává důležitým orientačním bodem

Jakmile mají lidé zdravotní problém a nejsou si jistí, co dělat, více než polovina respondentů (52,3 %) jednoho z průzkumů uvedla jako první volbu právě kontakt s praktickým lékařem. Jiní nejprve hledají informace na internetu (12,7 %), využívají umělou inteligenci (11,1 %) nebo se obracejí na rodinu a známé (7,7 %). Příp. počkají, zda potíže samy odezní (12,4 %).

Také při otázce na důvěru jasně vedou zdravotníci. Pokud respondenti potřebují radu nebo doporučení týkající se zdravotního problému, nejčastěji důvěřují odbornému či praktickému lékaři, a to v 86 % případů. Ostatní zdroje zůstávají s výrazným odstupem za nimi.

Při náhlé silné bolesti na hrudi by čtvrtina čekala

Zajímavé rozdíly v rozhodování ukázaly modelové zdravotní situace. Při náhlé silné bolesti na hrudi by pouze zhruba 35 % respondentů správně zavolalo záchrannou službu. Čtvrtina (25 %) by čekala, až bolest přejde, 19 % by co nejdříve navštívilo praktického lékaře a necelých 15 % by samo jelo na pohotovost nebo urgentní příjem nemocnice. Silná a náhlá bolest na hrudi je přitom jedním z nejtypičtějších projevů infarktu myokardu, kdy záchrana života závisí na rychlosti poskytnuté pomoci.

Průzkumy podle OZP ovšem nemají být testem zdravotních znalostí ani vysvědčením pacientům. Jejich smyslem je zjistit, v jakých situacích si lidé vědí rady a kde naopak potřebují lepší orientaci nebo praktickou pomoc.

Pomoc pojišťovny by uvítalo 91 % respondentů

Na otázku, zda by uvítali službu zdravotní pojišťovny, která by jim pomohla zjistit, kam se při zdravotních potížích obrátit a jak dál postupovat, odpovědělo 91 % respondentů rozhodně nebo spíše ano.

Nejčastěji by lidé takovou pomoc využili při hledání pracoviště s dostupným termínem vyšetření, při hledání lékaře, který přijímá nové pacienty, nebo v případě, kdy nevědí, na jakého lékaře se se svým problémem obrátit.

„To je pro nás jeden z nejcennějších výsledků celého dotazování. Klienti nám potvrzují, že praktickou pomoc při hledání zdravotní péče potřebují. A my ji pro ně máme. Když se klientů ptáme na jejich zkušenosti a potřeby, nechceme odpovědi jen uložit do tabulky. Chceme podle nich naši pomoc dál rozvíjet a přizpůsobovat tomu, co skutečně řeší,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková ze zdravotní pojišťovny OZP.

Asistenční služba OZP řeší přes 12 tisíc požadavků ročně

S vyhledáním péče už pojištěncům pomáhá Asistenční služba OZP. Ročně řeší více než 12 000 požadavků klientů. Každý měsíc přichází více než 1 000 požadavků na vyhledání vhodného lékaře nebo pomoc se zajištěním konkrétního termínu vyšetření. Další klienti se obracejí na medicínskou poradnu, pokud si nejsou jistí, jak při svých zdravotních potížích postupovat. Asistenční služba OZP pomáhá také se zajištěním dopravní zdravotní služby, případně poskytuje rady ohledně léků a lékových interakcí.

Většina požadavků přichází telefonicky nebo e-mailem. Pokud klient potřebuje najít konkrétního lékaře nebo vyšetření, pracovníci Asistenční služby s ním nejprve upřesní jeho potřeby. Poté sami kontaktují poskytovatele požadované odbornosti v daném regionu a snaží se najít pracoviště, které může klienta přijmout. Nejde tedy jen o předání seznamu kontaktů. OZP aktivně hledá možnost, jak klientovi potřebnou péči zajistit. Případů, kdy se vhodné řešení najít nepodaří, jsou za rok pouze nižší desítky.

Jak průzkumy vznikaly

OZP uskutečnila v první polovině srpna 2026 čtyři samostatná on-line dotazníková šetření, kterých se dohromady zúčastnilo 5 430 respondentů. Každého průzkumu se účastnila jiná skupina.

Jednotlivé výsledky se vždy vztahují k respondentům konkrétního průzkumu, nikoli ke všem 5 430 účastníkům série. U modelových zdravotních situací respondenti uváděli, jak by se podle svého názoru zachovali. Výsledky tedy zachycují deklarované, nikoli pozorované skutečné chování.

O zdravotní pojišťovně OZP

OZP je jednou z největších zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice a pečuje o zdraví více než 746 000 klientů. Vedle úhrady zdravotní péče se zaměřuje na prevenci a služby, které klientům usnadňují orientaci a čerpání zdravotní péče. K dispozici mají mimo jiné elektronickou VITAKARTU a Asistenční službu OZP, která pomáhá s vyhledáním lékaře, zajištěním termínu vyšetření i konzultací zdravotních potíží.

Zdroj: OZP